Červená kontrolka

1. listopadu 2013 v 17:00 | Chris |  Jednorázovky
Nemyslím si, že je tohle nějaké mistrovské dílo, ale delší dobu mi v hlavě vrtal takový nápad, tak jsem to musela sepsat. Je to kraťoučké a takové nicneříkající, ale pro mě to teď hodně znamená.
PS: Za názory budu jen ráda

- Chris -


Ty dveře se nikdy neotevřely.
Nevěděla jaké to je tam venku, a bylo jí řečeno, že by to ani vědět neměla. Otázkou bylo, zda má poslouchat ty lidi, kteří k ní mluvili leda tak přes sklo. Nerozbitné.
Vždyť nikdy nikomu neublížila, nikdy neprojevila agresi... a stejně její život zasvětili tomu, aby do smrti trčela tady. V obrovské, bíle zářící místnosti s polstrovanými stěnami a jedním okénkem z nerozbitného skla, ukazujícím komunikační pokoj.
Nikdy neprožila žádný fyzický kontakt, jídlo jí strkali dovnitř skrz otvor ve dveřích, který se v době mimo jídlo zavíral.
Občas se bavila tím, že si házela s míčkem, nebo četla nějakou knihu, kterou jí sem dali před jejím narozením. A nebo prostě civěla do zdi a povídala si sama pro sebe. Rozhodně to bylo lepší než si povídat s nimi, s těmi, kteří ji sem zavřeli.
Nevypadalo to tam jako ve vězení, spíš si připadala jako v přepychové kleci bez možnosti úniku. Často sledovala tu malou, červenou žárovku, připevněnou nad dveřmi. Nikdy nesvítila. Ale jednou, když se celým jejím pokojem rozlehla rána, přicházející odněkud z dálky... Tehdy se kontrolka nade dveřmi rozsvítila. A samotné dveře...

Ty se otevřely.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marzia Marzia | E-mail | Web | 5. listopadu 2013 v 17:47 | Reagovat

Ahoj. Ráda bych tě pozvala do mého nového KNIŽNÍHO KLUBU. Prosím, mrkni se :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama